CIA se prořekla: V Austrálii prý existuje UFO základna!
Když podcast otevře Pandořinu skříňku
Ve světě plném informací, cenzury a dezinformací se pravda často skrývá tam, kde bychom ji nejméně čekali. Jedním z takových míst se opět stal podcast Joea Rogana – oblíbený formát, kde se mísí šokující odhalení s vědeckou debatou a zdravou dávkou skeptické zvídavosti. Tentokrát v hlavní roli: fyzik a výzkumník Hal Puthoff, který svou výpovědí rozvířil mezi fanoušky UFO pořádnou bouři.
Mount Zeil: Tichý australský vrch s hlasitým tajemstvím
Mount Zeil se nachází v oblasti West MacDonnell v Severním teritoriu Austrálie. Je to nejvyšší bod této oblasti, ale z globálního hlediska zůstával donedávna téměř bez povšimnutí. Nejsou zde žádné oficiální vojenské základny, známé observatoře ani technologické komplexy. A přesto – právě tento kopec byl podle výpovědi Halova dálkového pozorovatele (remote viewer) místem pozorování podzemní základny – spojené s neidentifikovanou technologií nebo možná mimozemskou přítomností.
Kdo je Hal Puthoff a proč bychom ho měli brát vážně?
Hal Puthoff rozhodně není obyčejný internetový konspirátor. Jde o respektovaného fyzika, který se zabýval kvantovou elektrodynamikou a pracoval pro instituce jako Stanford Research Institute (SRI). Kromě fyziky nulového bodu se proslavil jako jeden z hlavních architektů výzkumu dálkového vidění (remote viewing) pro CIA a později i pro DIA (Defense Intelligence Agency). Jeho jméno je úzce spjato s tajným výzkumným programem známým jako Projekt Stargate – iniciativou, která zkoumala možnosti využití paranormálních schopností pro vojenské účely.
Remote viewing: Sci-fi nebo tajná zbraň?
Remote viewing, neboli dálkové vidění, je technika, při které vycvičené osoby dokážou „vidět“ na dálku – tedy vnímat informace z míst, kde se fyzicky nenacházejí. Během studené války se USA i Sovětský svaz pustily do závodů nejen ve zbrojení, ale i v psionickém výzkumu. CIA se obávala, že pokud Sověti školí psychotroniky, nesmí zaostávat.
Jedním z nejznámějších dálkových pozorovatelů byl Ingo Swann, který tvrdil, že viděl struktury na odvrácené straně Měsíce ještě dřív, než tam dorazila sonda. Jiný pozorovatel – v Halově příběhu – údajně během jedné ze svých misí „navštívil“ Mount Zeil a identifikoval podzemní základnu neznámého původu.
Šokující telefonát
Puthoff v podcastu popsal, jak se po několika dnech rozhodl tuto informaci – byť váhavě – předat svému kontaktu v CIA. Ten, zdánlivě bez emocí, zvedl telefon a zavolal na stanici CIA v Austrálii. Nezmínil se o UFO, o základně, ani o remote viewingu – jen se zeptal na danou oblast. Odpověď ale vyvolala husí kůži:
„Oh, you mean where the UFOs are always flying around?“
(„Aha, myslíš to místo, kde pořád lítají UFO?“)
Pracovník CIA na druhé straně drátu se zřejmě prořekl. Anebo ne? Mohl to být únik informací záměrný – takzvaný soft disclosure – tedy strategie, kdy se veřejnosti postupně odhaluje část pravdy v neformálních, zdánlivě náhodných kontextech.
Australská spojka: Náhoda nebo vzorec?
Austrálie nebyla v otázkách tajných operací nikdy jen pasivním pozorovatelem. Připomeňme základnu Pine Gap – nejutajovanější zařízení mimo území USA. Její činnost je obestřena tajemstvím a i když oficiálně slouží ke „sledování satelitů“, mnozí se domnívají, že právě zde dochází ke sdílení informací o UFO – ba i k výzkumu mimozemských technologií.
Je možné, že Mount Zeil, ač oficiálně oddělený od Pine Gap, spadá do stejného bezpečnostního stínu? A pokud ano – co všechno se může odehrávat pod jeho povrchem, daleko od očí veřejnosti?
Tajemství Stargate pokračují…
Hal Puthoff rozhodně není jediný z Projektu Stargate, kdo hovořil o pozorováních, která se dotýkají něčeho „nepozemského“. Samotní dálkoví pozorovatelé byli opakovaně žádáni, aby se „napojili“ na objekty, které se nedaly vysvětlit běžnými metodami. Například již zmíněný Ingo Swann tvrdil, že viděl kopule a světla na Měsíci, zatímco jiní popisovali struktury pod povrchem Marsu. Tato svědectví nebyla nikdy zcela vyvrácena – spíš elegantně zametena pod koberec.
Právě proto je případ Mount Zeil tak fascinující. Nejde o pouhou spekulaci – ale o další dílek do mozaiky, která se skládá napříč desetiletími a kontinenty.
AATIP a záhadná kontinuita
Je zajímavé, že mnohé z dřívějších výzkumů pokračují pod jinými názvy. Příkladem je projekt AATIP (Advanced Aerospace Threat Identification Program) vedený Luisem Elizondem pod záštitou amerického ministerstva obrany. Ač oficiálně zaměřený na hrozby spojené s novými technologiemi, uniklé dokumenty potvrzují, že šlo o seriózní studii UFO – dnes známých jako UAP (Unidentified Aerial Phenomena).
Hal Puthoff byl s AATIP přímo propojen prostřednictvím výzkumné skupiny To The Stars Academy, kterou vedl spolu s Tomem DeLongem (ano, tím z Blink-182). Právě díky nim byla zveřejněna slavná videa „Gimbal“, „FLIR1“ a „GoFast“ – záběry zachycené americkými stíhači, které ukazují neznámé objekty pohybující se s neuvěřitelnou rychlostí a manévrovatelností.
Zní to jako pokračování starého výzkumu s novou nálepkou? Velmi pravděpodobně ano.
Proč právě Austrálie?
Austrálie, ač geograficky odlehlá, hraje v rámci zpravodajských operací významnou roli. Je totiž součástí aliance Five Eyes – sdružení USA, UK, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, které si navzájem sdílejí nejcitlivější data. Díky své poloze je Austrálie ideálním místem pro monitorování vesmíru, testování nových technologií a možná i… tajné výzkumy spojené s mimozemskou aktivitou.
A teď si představme, že by v oblasti, kde není signál, civilizace ani turistický ruch, existoval hluboký podzemní komplex. Pokud byste chtěli něco skrýt před světem, Mount Zeil by byl ideálním místem.
Psychotronika, technologie a… UFO?
V posledních letech se znovu rozvířily debaty o tom, zda dálkové vidění (remote viewing) není ve skutečnosti forma komunikace přes kvantové informační pole. Někteří fyzici spekulují, že pokud existují mimozemské civilizace, nemusí komunikovat přes rádiové vlny, ale telepaticky nebo holograficky – skrze samotnou strukturu vesmíru. V tom případě by remote viewing nebyl výmyslem, ale primitivní verzí schopnosti, kterou jiné civilizace dávno ovládají.
Omyl… nebo řízené přiznání?
Hal Puthoff nepodal příběh z Mount Zeil jako bombastické odhalení, ale jako klidnou, skoro anekdotickou vzpomínku. Ale až příliš konkrétní a logicky souvislou na to, aby šlo jen o náhodu. Pokud CIA věděla, že se v oblasti děje něco zvláštního, proč to tajila? A pokud nevěděla – proč pracovník na druhé straně linky okamžitě zmínil UFO?
Stále častěji se skloňuje teorie tzv. soft disclosure – tedy „měkkého přiznání“. Vládní agentury tímto způsobem údajně pomalu připravují veřejnost na den, kdy pravdu už nepůjde skrývat.
Závěr redakce pravdajevohviezdach.sk
Příběh Hala Puthoffa z podcastu Joea Rogana je víc než jen historka. Je to další střípek důkazů, že existují informace, které zůstávají mimo dosah veřejnosti. Ať už šlo o náhodu, psychologickou hru, nebo opravdové přiznání – nelze ignorovat kontext, minulost aktérů a související fakta.
Mount Zeil se tak stává místem zájmu, nejen pro geology, ale i pro všechny, kteří věří, že pravda je ve hvězdách… a možná taky pod horami.
